Dopravní služby jsou hlavně o lidech

Je to tak. Všude pracují lidé a oni vytvářejí prostředí buď nepříjemně stresující, nebo naopak, pohodové.
Je nepříjemné, když jedete přes celou republiku na služební cestu a využíváte k tomu vlak a od chvíle, kdy vaše noha vstoupila do nádražní haly, vnímáte jen negativní energii. Stojíte asi pátí u okýnka a paní, která prodává lístky, se tváří nepříjemně. Přesto přistoupíte s úsměvem, a požádáte ji o jízdenku. Jen na vás štěkne, že je vaší povinností říct přesně, co chcete, a odmítá vám poradit. Když už máte pláč na krajíčku, protože jste věřili, že vás s úsměvem obslouží, s očima v sloup vytiskne lístek a vy už si ani netroufáte zeptat, odkud vlastně váš vlak odjíždí.
lidé na letišti.jpg
Zeptáte se tedy mile vypadajícího pána, který odsekne, že to jste si měli zjistit u prodeje lístků a otočí se zády. Záhy vám poklepe na rameno jiný cestující, který vás v duchu politoval a odpoví, že tím směrem jede také a tak mu můžete dělat doprovod.
Když se konečně usadíte a vlak se rozjede, přistoupí k vám průvodčí, který chce zkontrolovat jízdenku. Usmějete se, ale ruka vám strne v kapse, protože tam nic není. V panice začnete prohledávat ostatní kapsy a tašku a koutkem oka vnímáte, jak se na vás mračí a už se připravuje na to, že vám napaří pokutu. V tom mu ji vítězně podáte. Místo, aby ji od vás vzal v klidu, neodpustí si nepříjemnou poznámku. Když odejde, říkáte si, že a vy jste zkrátka dneska neměli štěstí.
autobusová zastávka.jpg
Bohužel to ve vás nechá nepříjemné vzpomínky a na další cestování raději použijete jiný dopravní prostředek. A to i přesto, že na zpáteční cestě byli všichni milí a příjemní.
Jezdíte po městě hromadnou městskou dopravou, nebo radši autem, i když díky zácpám se do cíle dostanete o dost později?
Také tady je možnost nepříjemností, ale i naopak. Je příjemné, když na poslední chvíli dobíháte autobus a on nejen, že řidič nezavře před nosem, ale dokonce když poděkujete, usměje se a odpoví, že nemáte zač.
To se hned jinak cestuje. Vlastně by příjemné chování vůči cestujícím, kteří nedělají žádné potíže, mělo být standardem, ale bohužel není. Člověk, který nejezdí na průkazku, ale musí si koupit lístek u řidiče a nemá akorát, bývá terčem nepříjemných pohledů a poznámek, že si měl peníze připravit doma.
Hodně lidí rádo cestuje tzv. žlutým autobusem. Ale i tady jsou řidiči méně čí více příjemní a ochotní. Některý vezme vaše zavazadlo a s úsměvem ho dá do úložného prostoru, jiný stojí a čeká, až si ho tam uložíte sami a ještě se tváří blbě, že u toho hekáte, jak se snažíte nezničit svůj, ale i další kufr.
I stevardi, nejsou všichni stejní. Někteří jsou milí, ochotní, usměvaví, jiní se tváří tak, že máte strach je požádat o čaj, aby vám nevynadali, že obtěžujete.
nohy cestujících.jpg
Ano, je to o lidech. Všichni máme nějaké starosti, smutky, trápení, ale když pracujeme s lidmi, mělo by být povinností se nad všechny útrapy povznést a nevybíjet si vztek a frustraci na ostatních, kteří za nic nemůžou.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 50 Kč
Zobrazit formulář pro nákup