Asociace pro vodu ČR z.s. je součástí nového výzkumného projektu Kohoutkovou nebo balenou? Bariéry a motivace konzumace pitné vody, který uspěl v soutěži Technologické agentury ČR v programu ÉTA. Projekt se zaměřuje na podporu spotřeby vody z vodovodu v České republice a zlepšení jejího vnímání veřejností.
Hlavním řešitelem je Univerzita Karlova (Centrum pro otázky životního prostředí), dalšími partnery jsou Idealab, s.r.o., Státní zdravotní ústav a CzWA.
Vedle výzkumu postojů spotřebitelů projekt přináší praktické výstupy pro provozovatele vodovodů a laboratoře. Jedním z klíčových cílů je zlepšit senzorické vlastnosti pitné vody, tedy její chuť, vůni a celkový dojem, které mají zásadní vliv na ochotu obyvatel pít kohoutkovou vodu.
Projekt je postaven na reprezentativních šetřeních veřejnosti zaměřených na preference, bariéry a postoje ke konzumaci kohoutkové a balené vody. Výzkum zahrnuje i randomizované intervence, které umožní zjistit, jak různé informace či podněty ovlivňují chování spotřebitelů.
Získaná data poslouží nejen pro tvorbu efektivních informačních kampaní, ale také jako podklad pro nelegislativní strategii podpory pitné vody z kohoutku.
Metodika vznikla jako jeden z výstupů projektu Kohoutkovou nebo balenou: Bariéry a motivace konzumace pitné vody, jehož cílem bylo definovat motivy a bariéry konzumace kohoutkové vody v ČR a zjistit, jak tyto bariéry překonat. Publikace provozovatelům, případně vlastníkům, kteří jsou zároveň provozovateli, poskytuje nástin správné praxe v oblasti komunikace s odběrateli, resp. spotřebiteli. Účelem je nejen správné plnění základních informačních povinností vyplývajících ze zákonů č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (oboje ve znění pozdějších předpisů), ale také navržení dalších způsobů informování a možných aktivit, které napomáhají zvyšovat jak důvěru odběratelů/spotřebitelů vůči dodavatelům pitné vody, tak důvěru v bezpečnost vody, kterou pijí. Metodika však je využitelná nejen pro provozovatele vodárenské infrastruktury, ale také pro ministerstva zdravotnictví a zemědělství jako metodická pomůcka k naplňování jimi vydané legislativy.
Kromě výkladu povinností metodika také poskytuje příklady dobré praxe a inspiraci od českých i zahraničních provozovatelů. Její velkou výhodou je, že finální znění bylo upraveno po workshopu, kterého se zúčastnili zástupci provozovatelů a ministerstev.
Metodika řeší tyto okruhy: Postavení spotřebitele/zákazníka, Poskytování informací o systému zásobování, Poskytování informací o kvalitě vody, Reakce na dotazy ohledně kvality vody, Poskytování informací o přerušení zásobování, Poskytování informací o výjimkách, Poskytování informací o ceně a spotřebě vody, Poskytování dalších technicko-ekonomických informací, Přístup k řešení reklamací (stížností), Odpovědnost odběratele, Problematika doúpravy vody v domácnosti, Způsoby komunikace, Sociální sítě, Senzorický panel spotřebitelů, Průzkumy spokojenosti spotřebitelů/zákazníků, Propagace pití kohoutkové vody.
Na projektu se podílí odborníci z oblasti hygieny vody, marketingu, ekonomie i sociologie. Díky propojení společenskovědního a technického přístupu vznikne ucelený pohled na to, jak spotřebitelé vnímají kvalitu vody a co od ní očekávají.
Získaná data z několika vln reprezentativních dotazníkových šetření – včetně experimentálních zásahů (intervencí) – poslouží k formulaci doporučení pro komunikační kampaně a strategické plánování v oblasti pitného režimu.